V novém pavilonu pražské zoo lidé uvidí i papoušky, kteří jinde v Evropě nejsou

Více než sto vzácných papoušků čtyřiceti druhů uvidí návštěvníci v pražské zoo od soboty v novém Rákosově pavilonu. Nahradil voliéry ze 30. let, které už pro chov ptáků nebyly vhodné. Papoušci budou žít v prostředí podobném jejich původní domovské krajině.

Nejvzácnější papoušek, kterého zoo v nové expozici představí, je ara kobaltový, který byl také jedním z impulzů pro vybudování celého prostoru. "O stavbě pavilonu jsme začali přemýšlet, když jsme do zoo asi před sedmi lety dostali vzácné papoušky ary kobaltové, kteří byli zabaveni pašerákům," uvedl ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.

Tento papoušek byl přitom ještě v polovině minulého století považován za vyhynulý druh. Dnes žije v přírodě kolem 1200 jedinců tohoto druhu, proto stále patří mezi ohrožené.

Dohromady nabídne pavilon návštěvníkům přes 40 druhů vzácných ptáků. Zatímco ara kobaltový nebo amazoňan modrobradý jsou unikátní v Česku, druhy jako loríček zlatouchý nebo holub černobronzový ukáže pražská zoo dokonce jako jediná v Evropě.

Největší papoušek, kterého lidé v zoo uvidí, je ara hyacintový, který dorůstá až jednoho metru. "Asi nejbizarnější je tricha orlí, černočervený papoušek, který se podobá dravci," dodal Bobek.

Papoušci z Nové Guineje i Ohňové země

V pavilonu jsou papoušci z různých částí světa. Zatímco vysokohorský papoušek nestor kea pochází z Nového Zélandu, ara hyacintový má domovinu v Jižní Americe.

"Biotopy, které jsme se snažili navodit, jsou vytvořené podle reálných fotografií. Když jsme obrázky pavilonu poslali zahraničním kolegům, přesně poznali, co je to za místo," vysvětlil kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl. Opravdovost pavilonu dokládá také britská odbornice na papoušky Rosemary Lowová, podle které je pavilon ten nejrealističtější a nejpříjemnější, jaký kdy viděla.

Pavilon se skládá z vnitřních průchozích expozic a jedné venkovní voliéry. "V expozici jsou střešní okna, která můžeme otevřít a vpustit dovnitř sluneční záření a přirozený déšť, který ale můžeme nastavit i uměle. Abychom mohli vytvořit tropické prostředí, úplně jsme se oprostili od klimatizace, která vzduch výrazně vysušuje," dodal Vaidl.

Prostředí papoušků je doplněno asi sto druhy rostlin, které pracovníci nechali rozrůst dva roky. "Je to taková malá botanická zahrada. Chceme ukázat nejen zvířectvo, ale také biotop, ve kterém žije," řekl Eduard Chosa, který měl rostlinstvo na starost.

Po pavilonu pro papoušky je v plánu nový domov pro gorily

Rákosův pavilon dostal jméno po Stanislavu Rákosovi. "Tento nadšený chovatel se krátce před smrtí rozhodl odkázat část svého majetku Zoo Praha. Když jsme si povídali o tom, jak bychom prostředky mohli využít, zmínil jsem úvahu vybudovat nový pavilon určený zejména pro papoušky, což Stanislava Rákose nadchlo," řekl Bobek o chovateli exotického ptactva, který na výstavbu pavilonu věnoval 10 milionů korun. Dalších sedm milionů získala zoo z dotací Evropské unie. Celkem stál pavilon 30,5 milionu korun.

Otevření pavilonu, které je naplánované na 88. výročí vzniku zahrady, už bylo několikrát odloženo. "Byl to velmi náročný projekt. Museli jsme zajistit zvětralý skalní masiv nad pavilonem, měli jsme také problémy se zadavatelem," řekl ředitel.

Rozvoj zoo ale pokračuje dál. Kromě otevření pavilonu se zvířaty z Austrálie a Tasmánie, které je naplánované na začátek příští sezony, začíná zahrada stavět také nový pavilon goril.

Zdroj: Aktuálně.cz, foto: ZOO Praha